|
|
Degradace krajiny a její vnímání pastevci na Sokotře
Jurczková, Nikola
Nadměrná pastva je jednou z hlavních příčin degradace krajiny na Sokotře. Práce se zabývá výzkumem zaměřeným na místní pastevce a jejich vnímání degradace krajiny na ostrově. Zároveň je zkoumána ochota pastevců se podílet na ochraně životního prostředí. Výzkum byl proveden na základě dotazníkového šetření v období 9.10.–9.11.2021. Výsledky ukazují, že se tlak na stromovou vegetaci v důsledku změn tradičního způsobu hospodaření zvýšil. Výzkum dále potvrdil, že si jsou pastevci vědomi degradace krajiny, dokonce vnímají souvislost mezi degradací půdy a nadměrnou pastvou. Pastevci si jsou vědomi negativních dopadů na jejich živobytí následkem degradace krajiny, avšak si nejsou vědomi budoucích následků a ohrožení existence lesů. Velká část z nich je ochotna se dobrovolně podílet na ochraně životního prostředí. Pastevci jsou otevření rozvojové spolupráci, participaci na managementu krajiny či edukaci prostřednictvím seminářů. Také jsou ochotni omezit pastvu v lese nebo snížit počet svých hospodářských zvířat za účelem ochrany lesa, avšak mnoho z nich pouze za určitých kompenzací. Na svých hospodářských zvířat jsou místní lidé závislí, neboť představují hlavní zdroj obživy místních obyvatel a jiné formy hospodaření jsou vzhledem ke klimatickým podmínkám značně omezené. Provedený výzkum pomohl objasnit, jakým způsobem vnímají pastevci degradaci krajiny a do jaké míry jsou ochotni spolupracovat v rámci ochrany životního prostředí.
|
|
|
Specifika reprodukce koní
Maňasová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na specifika reprodukce koní. V teoretické části jsou nejprve popsány pohlavní orgány klisen i hřebců a jejich odlišnosti od ostatních druhů hospodářských zvířat. Následně práce charakterizuje pohlavní cyklus klisen a metody reprodukce koní, u nichž dále analyzuje výhody a nevýhody. Další část literárního přehledu se věnuje specifikám celého reprodukčního cyklu a jeho srovnání s ostatními hospodářskými zvířaty. Poslední část literární části zkoumá možnosti ovlivnění pohlavního cyklu klisen. Praktická část se zabývá zhodnocením reprodukčních vlastností chovu Hřebčína Vlachovice v letech 2015–2018, kdy v hřebčíně působili plemenní hřebci Age of Jape a Ray of Light. Jsou sledovány ukazatele jako množství připuštěných a březích klisen, fertilita hřebců, úspěšnost zabřezávání či schopnost klisen zabřeznout po ohřebení. V neposlední řadě se rovněž přihlíží i k faktoru využití hormonálních přípravků u klisen.
|
|
| |
|
|
Dobré životní podmínky hospodářských zvířat v právu Evropské unie
Kubíková, Gabriela ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Dobré životní podmínky hospodářských zvířat v právu Evropské unie Abstrakt: Disertační práce se věnuje tématu ochrany hospodářských zvířat v právu Evropské unie, resp. jejich dobrých životních podmínek. Jedná se o problematiku, jejíž společenská důležitost neustále stoupá, a to primárně vzhledem k etickým a environmentálním obavám spojeným s intenzivní živočišnou výrobou a rostoucímu tlaku společnosti na posílení právní ochrany těchto zvířat. Cílem práce je kromě poskytnutí obecného přehledu o roli Evropské unie v ochraně hospodářských zvířat také analýza současné právní úpravy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat v chovu, během přepravy a při usmrcování, a to jak z hlediska jejího obsahu (čili konkrétních požadavků touto úpravou stanovených) při porovnání s vědeckými poznatky na poli welfare zvířat, tak z hlediska její aplikace v praxi. Na základě této analýzy a komparace jsou pak formulována doporučení, která by mohla vést k nápravě nejzávažnějších nedostatků identifikovaných v této práci a zlepšit právní ochranu hospodářských zvířat v EU. Práce je rozdělena do úvodu, pěti kapitol a závěru. Úvod poskytuje nastínění problematiky a upozorňuje na souvislosti mezi ochranou hospodářských zvířat a ochranou životního prostředí, dále stanovuje výzkumné otázky, vytyčuje strukturu práce, shrnuje použité...
|
|
|
Studium změn v barvě masa jatečných zvířat v závislosti na vlivu zvolených faktorů
Dračková, Eliška
Cílem disertační práce bylo stanovit barvu masa zvolených druhů hospodářských zvířat (skot, jehňata, prasata, kuřata a bažanti) a změny v barvě masa z pohledu některých působících vlivů biologického charakteru (plemeno, věk v době porážky, porážková hmotnost, pohlaví, obsah vnitrosvalového tuku, výživa apod.). Parametry barevného spektra (L*, a*, b*, C* a h) v systému CIELab byly zjištěny pomocí spektrofotometru Konica Minolta CM 2600d u všech analyzovaných vzorků masa. U vybraných vzorků byla barva masa stanovena remisí za použití fotokolorimetru Spekol 11 s remisním nástavcem a obsahem barevných pigmentů modifikovanou metodou podle Hornseye. U vepřového masa byly parametry barvy masa ovlivňovány zvolenými biologickými faktory v nejmenším rozsahu. Při měření barvy vepřového masa v závislosti na pohlavní kategorii a otcovské linii nebyly stanoveny významné rozdíly (p > 0,05) u žádného sledovaného parametru. Skupina s nejvyšším obsahem tuku (5,04 až 9,50 %) vykazovala signifikantně (p < 0,05) nejsvětlejší maso (L* 62,53). U jednotlivých věkových kategorií skotu působí zvolené faktory na změny v barvě intenzivněji. Měřením parametru světlosti L* u býků, jalovic a volů bylo zjištěno nejsvětlejší maso kříženců s masným plemenem Charolais (L* = 36,22; 37,91 a 37,19). Při hodnocení masa krav byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01) světlosti masa (L*) mezi skupinou krav s podílem masného plemene (L* 36,89) a skupinou krav mléčného typu (L* 31,94), respektive skupinou krav kombinovaného typu (L* 33,57). Mezi sledovanými genotypy Českého strakatého plemene byl v obsahu svalových pigmentů mezi skupinami býků s podílem C 50 -- 74 % (3,94 mg.g-1) a C 100 % (3,57 mg.g-1) prokázán vysoce signifikantní rozdíl (p < 0,01). Mezi plemennou příslušností jehňat nebyla u parametrů barvy průkaznost rozdílů mezi skupinami prokázána (p > 0,05). Zastoupení lihovarských výpalků (DDGS) ve výživě brojlerů mělo signifikantní vliv na barvu masa (p < 0,05). Nejsvětlejší prsní svalovina (L* = 55,58) byla stanovena u skupiny kuřat s přídavkem 10 % DDGS v krmné dávce. Barva kuřecího masa nebyla ovlivněna pouze přídavkem DDGS, ale i extrudovanou sójou (EPS). Prsní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u skupiny EPS (L* 52,58) ve srovnání se skupinou s přídavkem DDGS (L* 55,74). V prsní svalovině bažantů nebyly prokázány průkazné diference (p > 0,05) mezi sledovanými parametry barvy masa mezi kohouty a slepicemi. Stehenní svalovina vykazovala vysoce signifikantní diference (p < 0,01) mezi pohlavím u parametru světlosti (L*), podílu červeného spektra (a*) a odstínového úhlu (h). V závislosti na typu chovu (příroda a voliéra) byly v prsní svalovině u parametrů a*, b*, C* a h zjištěny vysoce průkazné rozdíly (p < 0,01). Stehenní svalovina byla signifikantně tmavší (p < 0,01) u bažantů z volné přírody než u bažantů z voliéry.
|
|
|
Metodika pro používání technologických vod na zemědělské půdě (3. aktualizované vydání)
Mühlbachová, Gabriela ; Svoboda, Pavel ; Klír, Jan ; Vegricht, Jiří
V metodice jsou definovány technologické vody, a to z pohledu platné legislativy (zpracování změn schválených v roce 2021). Pozornost je zaměřena zejména na samostatně skladované a používané technologické vody vznikající při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů. Produkce technologických vod je hodnocena z hlediska používaných technologií a provozů, se zaměřením na dojírny, mléčnice a chladicí zařízení. V metodice jsou hodnoceny charakteristiky technologických vod z hlediska obsahu živin a potenciálních rizik jejich aplikace na půdu. Vliv technologických vod na rostliny a půdu byl experimentálně ověřen na základě hodnocení růstu rostlin a zjišťování obsahu a aktivity mikrobiální biomasy v půdě. Metodika obsahuje i praktická doporučení pro oužívání technologických vod na zemědělské půdě.
Plný text:  PDF
|
|
|
Význam tradičních a netradičních hospodářských zvířat
Procházka, Jiří ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je shrnutí domestikace tradičních a netradičních hospodářských zvířat a jejich význam pro člověka. Práce uvádí přehled nejvýznamnější druhů a plemen a jejich hospodářské využití. Samostatná kapitola je věnována českým chovům základních druhů hospodářských zvířat s ohledem na jejich stavy a objem živočišné produkce. Z netradičních skupin hospodářských zvířat je pozornost věnována ptákům z nadřádu běžců. Diskutován je význam masa ve výživě člověka. K problematice významu masa a okolnostem, které výběr masa ovlivňují, byla sestavena, na vzorku žáků, studentů a zaměstnanců vzdělávacích institucí použita a následně vyhodnocena anketa. Dotazníkové šetření zjišťuje, jaký vliv při výběru masa hrají demografické údaje respondentů a jiné okolnosti konzumace masa. Jako doplněk k výuce biologie na základních a středních školách je vytvořen CD-ROM obsahující problematiku systematické zoologie ptáků z nadřádu běžců. Klíčová slova: domestikace, hospodářská zvířata, běžci, maso, anketní průzkum
|
|
|
Aktuální stav genových rezerv v České republice
Koupová, Tereza
Genové rezervy jsou důležitou součástí zemědělství, protože uchovávají tzv. primitivní geny původních plemen zvířat, která se v minulosti chovala na našem území. V dnešní době jsou tato plemena ohrožena, a proto je velmi důležité tato plemena chránit a zachovat. Jelikož v dnešní době jsou zvířata šlechtěna především pro co nejvyšší užitkovost, tyto primitivní geny jim chybí a mohou být náchylnější ke změnám prostředí a onemocněním. Cílem práce je přiblížit, co to genové rezervy jsou, jaký mají význam pro společnost a zemědělství, charakterizovat jednotlivá plemena zvířat zařazených do genových rezerv České republiky a zmapovat aktuální situaci početních stavů. Genové rezervy úzce souvisí s ekologickým zemědělstvím, a proto je v práci charakterizováno a jsou při-blíženy zásady chovu hospodářských zvířat v rámci ekologického zemědělství.
|
|
|
Zhodnocení distribuce a početnosti vlka na Broumovsku, jeho vliv na zvěř a škody na zvířatech
Strnad, Vojtěch
Návrat stálé populace vlků na území ČR je v poslední době často diskutovaným tématem, zejména ve spojitosti se škodami, které vlci způsobují chovatelům hospodářských zvířat. Tato práce se zabývá distribucí a početností vlků na Broumovsku, kam se vlci v roce 2015 vrátili a úspěšně se rozmnožují od roku 2016. Dále hodnotí škody na hospodářských zvířatech a vliv na zvěř. Tato problematika je řešena ve třech úrovních. První úroveň přináší informace o škodách na hospodářských zvířatech, které byly evidovány mezi lety 2015-2018, rozděluje území CHKO Broumovsko na několik oblastí útoků a informuje o počtu chovaných hospodářských zvířat v těchto oblastech. Druhá úroveň se zabývá vlivem přítomnosti vlků na početní stavy spárkaté zvěře mezi lety 2015-2018 v oblasti, kde jsou vlci nejdéle pozorováni a jsou zde největší škody na hospodářských zvířatech. Poslední úroveň řeší početnost a distribuci vlků na Broumovsku, a to na základě snímků z fotopastí a nalezených pobytových znaků.
|
|
|
Problematika intenzivních chovů hospodářských zvířat z environmentálního hlediska
Střelcová, Anna
Práce pojednává o problematice intenzivních chovů hospodářských zvířat. Literární přehled popisuje definici pojmu, historický vývoj spotřeby masa, včetně vývoje chovů hospodářských zvířat a momentálního legislativního rámce problematiky. Dále je rozebrán negativní vliv intenzivních chovů na životní prostředí, na zdraví člověka a na samotná hospodářská zvířata. Nastíněna je i etická rovina tématu a možné existující alternativy. Výzkumná část na základě aplikace metodiky terénního výzkumu, metodiky pozorování pomocí etogramu, metodiky statistického vyhodnocení a metodiky komparativní analyzuje výsledky výzkumu. Jsou zde popsány a srovnány projevy chování v intenzivních a alternativních chovech krav a slepic v jednotlivých ročních obdobích jednoho roku. Na základě výsledků je posouzeno naplnění etologických potřeb chovaných zvířat a vliv na jejich welfare. Vyhodnocení výsledků potvrzuje hypotézu, že intenzivní chovy dojnic a nosnic nenaplňují etologické potřeby chovaných zvířat.
|
host ::
RSS.